Unie pohřebních služeb

Uložení zemřelých v prvních 48 hodinách po úmrtí ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče
stanovisko k dezinformacím rozesílaným Asociací soukromých pohřebních služeb o uložení lidských pozůstatků po úmrtí

V nedávné době jsme byli upozorněni na svéráznou informaci o ukládání těl zemřelých pacientů/klientů poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb. K autorství se hlásí Asociace soukromých pohřebních služeb a konkrétně pak pan Rambousek. Povahou uvedené zprávy jsou nepravdivá tvrzení o obsahu novely zákona o pohřebnictví ve směru k uložení lidských pozůstatků po úmrtí. Ve zprávě se mimo jiné tvrdí, že každé zařízení sociálních služeb a každé zdravotnické zařízení musí mít vlastní chladící zařízení a dokonce také, že obcházení zákona bude (zjevně subjektem pana Rambouska) oznámeno kontrolnímu orgánu a zveřejněno. Toto krajně iracionální právní kutilství je třeba uvést na pravou míru.

Předně, novela zákona o pohřebnictví nikde nestanoví pro zařízení sociálních služeb a zdravotnická zařízení povinnost mít vlastní chladící zařízení. Jediné, co zákon stanoví, je stejně jako dosud povinnost, aby uvedená zařízení nesla náklady za uložení těla zemřelého do uplynutí 48 hodin od úmrtí. V důvodové zprávě k novele zákona se pak k problematice uložení lidských pozůstatků doslova uvádí: „Po zákonem stanovenou dobu je jednoznačným nositelem uvedených nákladů příslušný poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb. Po jejím uplynutí by se jejich výše neměla výrazně odchýlit od nákladů, které by mu vznikly uložením lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistil-li jejich uložení u jiného subjektu, v praxi nejčastěji u pohřební služby.“

Kontrolním orgánem je dle zákona o pohřebnictví přímo Ministerstvo pro místní rozvoj, které z logiky věci bude postupovat podle vlastní důvodové zprávy, nikoli podle představ pana Rambouska a jeho spolku. Tento postoj nám byl navíc potvrzen stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, které se plně ztotožňuje s naším výkladem.

Nadále tak platí, že:

  1. Zdravotnické zařízení a zařízení sociálních služeb mohou po 2 hodinách od úmrtí uložit tělo zemřelého jak ve vlastním chladicím zařízení, tak v chladícím zařízení jakéhokoli jiného subjektu včetně pohřební služby.

  2. Zákon neukládá, nestanoví ani nevymáhá povinnost, aby zdravotnické zařízení a zařízení sociálních služeb mělo své vlastní chladící zařízení.

  3. Je zcela na vůli každého zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb s jakým subjektem budou při uložení těla zemřelého spolupracovat, u jakého subjektu tělo uloží a koho při tom osloví.

  4. Vyžadovat od pacientů či klientů, aby si před smrtí zvolili pohřební službu, jak nabádá pan Rambousek, je krajně neetické jednání v rozporu jak se zákonem o pohřebnictví, tak postupem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb.

 

Mgr. Richard Štainc
advokát
místopředseda UPS

Unie pohřebních služeb